Mlok skvrnitý
Ačkoli říjen a listopad jsou měsíci, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku, existují živočichové, kterým chladné a vlhké podmínky po letošním dlouhém suchém létě náramně vyhovují. Jedním takovým je i mlok skvrnitý, jeden z nejpestřejších zástupců naší fauny, na kterého při troše štěstí můžete narazit i v Brdech.
Silně ohrožený a zákonem chráněný ocasatý obojživelník žije nejraději v podhorských oblastech v listnatých a smíšených lesích. První podmínka je v Brdech splněna bohatě, s tou druhou je to poněkud horší. I proto Brdy netvoří jádro jeho výskytu. Kdo by ho chtěl potkat, musí vystoupit ze své komfortní zóny, neboť nejaktivnější je za soumraku a v noci, nejlépe za deště.
Mlok skvrnitý, foto: Správa CHKO Brdy
Obojživelníky byste čekali v blízkém okolí jezírek a rybníčků. Mlok skvrnitý je v tomto trochu výjimkou. Dospělci se vyskytují i poměrně daleko od zdrojů vody. Důležité je pro ně vlhkost a stín, neboť teplo vážně nemají rádi. I to je důvod, proč rok 2018 nebyl na setkání s mloky moc bohatý. Dlouhý teplý podzim také znamená i jejich pozdější zazimování. Obvykle totiž na přelomu října a listopadu vyhledávají vlhká místa se stabilní teplotou, kde přečkají nejchladnější část roku. Letos byly deště na konci října teprve stimulem k zahájení námluv, které obvykle probíhají na konci léta.
Mlok skvrnitý, foto: Správa CHKO Brdy
V našich podmínkách se projevuje jako vejcoživorodý nebo živorodý. Vajíčka se vyvíjejí v těle samice, která je na jaře těsně před vylíhnutím klade do krátkých potůčků a malých lesních rybníčků s čistou vodou. Larvy se jako u všech obojživelníků vyvíjejí ve vodě, kterou opouštějí po metamorfóze na konci léta. Prvních potomků se mlok skvrnitý dočká ve třetím nebo čtvrtém roce svého života.
Svým pestrým zbarvením dává mlok skvrnitý predátorům najevo, že není zrovna nejlepším kusem masa k obědu. Jeho jedové žlázy produkují jed, jehož nejúčinnější látkou je samandarin. Menším živočichům v případě jeho pozření může hrozit i smrt, člověk se bát nemusí. Pouze v očích mločí jed způsobí nepříjemné pálení. Na pozoru se však musí mít žížaly, slimáci, pavouci nebo drobný hmyz, jimiž se tenhle parádník živí.
Mlok skvrnitý, foto: Správa CHKO Brdy
Kromě českých zemí se s mlokem skvrnitým můžete potkat po celé Evropě od Pyrenejského poloostrova po Balkán. V případě setkání v zahraničí vás může překvapit svou barevnou variabilitou. Zatímco našinec je zvyklý na černého tvorečka se žlutými skvrnami, jiné populace mohou disponovat oranžovou barvou, skvrnami slitými v pruhy nebo dokonce převažující žlutou barvou. V Brdech však žijí přesně takoví, jaké je známe. Dokazují to nakonec i fotografie od Správy CHKO Brdy, které jsou součástí tohoto článku.
odkazy a zdroje:
